Příkrmy

me

Vařená mrkvička je nejčastější volbou prvního příkrmu. Je sladká a dobrá, ale i přesto některým dětem nechutná :)

Na školeních laktačních poradkyň vždy řešíme i první příkrmy a obecně stravu kojenců a malých dětí, proto i zde uvádím toto téma ač není přímo o kojení. Je možné že tu najdete jiné informace než které vám řekne váš pediatr... tak čtěte dál proč.

Kdy začít s příkrmy

Velmi často se setkávám s tím že maminky po kontrole u doktorky v 5. nebo dokonce už ve 4. měsíci přijdou domů s tím že mají začít dávat příkrmy a to buď z důvodu že miminko "málo" přibývá a nebo že si v tomto období děťátko na potraviny lépe zvykne a není na ně pak přecitlivělé. Toto doporučení pochází z roku 2008, kdy ESPHGAN (European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition)doporučila zavádění příkrmů u všech dětí mezi 17 - 26.týdnem. Né později.Doporučení ESPHAN bylo vytvořeno vybranou skupinou pediatrů a gastroenterologů ze severských států, kde jsou maminky na mateřské dovolené pouze půl roku a tak kojení po půl roce končí. A jeden z důvodů proč to takto doporučili je ten že potenciálně alergické potraviny (dnes snad už všechny :)) je ideální zavádět když matka zároveň kojí. Což při návratu do práce je velmi těžké. V našich končinách je tomu jinak. Maminky jsou na mateřské s miminkem do 3 let věku a mohou v pohodě kojit rok, dva, tři ...

Naproti tomuto doporučení stojí WHO (světová zdravotnická organizace), která doporučuje od roku 2002 zavádění příkrmů u plně kojených dětí nejdříve po 6. měsíci věku.

Takže co teď? ESPHGAN nebo WHO? :)

Dítě kolem 6. měsíce roku prochází sensitivním obdobím na přijímání jiné stravy než mateřského mléka a jednodušeji se tak tuhá strava zavede. Uvidíte samy že natahuje ručičky k jídlu, tlape vám do talíře když ho necháte a je dychtivé ochutnat konečně pořádný jídlo :). Naše babičky neměly internety a neznali ESPHGAN ani WHO :) a tak se více řídily intuicí a zdravým selským rozumem - dítě natahuje ruce po jídle tak mu dám. Dětská intuice je totiž v pořádku a dítě samo ví kdy si má sednout, postavit se, udělat první krok a ochutnat vařenou bramboru, nechme to tedy na něm.

Já (i laktační liga) se v tomto duelu přikláním na stranu WHO a doporučuji zavádět příkrmy u plně kojeného dítěte po ukončeném 6.měsíci Kdo si chce přečíst více o problematice, může navštívit stránky české laktační ligy: www.kojeni.cz a přečíst článek Kritika zavádění příkrmu doporučené ESPGHAN.

- nahoru -

Jak a s čím začít?

Jako první příkrmy dáváme jednodruhovou zeleninu, nejlépe v bio kvalitě, do měkka doma uvařenou. Podáváme ji v době oběda. Dle posledních doporučení které zní logicky i mému selskému rozumu, by se zelenina měla uvařit ať už v páře či ve vodě a nechat ji vcelku nebo ji rozmačkat jen vidličkou a dítě by si samo mělo dávat zeleninu do pusinky. (né my lžičkou)

Dříve se doporučovalo vše mixovat na úplně hladkou kaši hlavně proto že se dávaly příkrmy flaškou. Ale není to opravdu potřeba, dítě je schopno si potravu rozmělnit dásničkami a jazykem dostatečně na to aby ji polklo. Navíc se tím procvičují orofaciální svaly a dítě se učí jak zpracovávat tuhou stravu.

Pokud je to možné, nekupujte skleničky s příkrmy, jednak vás to vyjde nepoměrně dráž a jednak spousta hotových příkrmů je lehce dosolena. Děti si na tu chuť i konzistenci rychle zvyknou a mohou vám domácí stravu odmítat.

- nahoru -

Kolik toho má dítě sníst a vypít?

Zpočátku je to množství jedné, dvou lžiček. Ze začátku jde o to aby se dítě naučilo kousky zeleniny posouvat do krku a ne o to aby zelenina hned během týdne nahradila jedno kojení. To může trvat i do devátého měsíce věku dítěte. Proto kojení i nadále zůstává velmi důležité a i v této době je hlavním zdrojem příjmu energie právě mateřské mléko.

Se zaváděním tekutin stačí počkat do devátého měsíce, pokud stále kojíte. Ale je dobré po každém jídýlku dát dítěti jednu dvě lžičky převařené stolní vody na vypláchnutí pusinky a taky na to aby si dítě na příjem jiných tekutin zvyklo a nebyl s tím později problém. Pokud budete dávat víc tekutin, o to méně dítě vypije z prsu a vám úměrně k tomu klesne tvorba mléka a tím můžete ovlivnit dlouhodobé kojení.

- nahoru -

A kdy lepek?

Další častá otázka. Lepek je ideální začít pomalu zařazovat do stravy při současném kojení a to po ukončeném 7. měsíci. První den jen jednu lžičku třeba nějaké lepkové kaše a pomalu toto množství zvyšovat. Osobně bych se vyvarovala bílé pšenici ale zvolila třeba špaldu kde je lepek v přirozenějším stavu. A i po zavedení lepku do stravy bych množství bílé pšenice omezovala. Ta je totiž přešlechtěná aby se z ní pekly dobře křupavé houstičky a aby byla odolná vůči škůdcům a mohla růst v horších podmínkách. A to může být důvod proč má hodně lidí problém s lepkem. Nemusíte být hned na bezlepkové dietě, ale nemusíte vy i vaše dítě jíst ke snídani bílý rohlík, na svačinku bílou housku, na oběd bílé těstoviny, odpolední svačina buchta a k večeři pizza. Jen to zkuste, neříkám že musíte. :)

- nahoru -

Co vařit a co raději nedávat

Začnu tím co raději nedávat, toho je méně.

  • Sůl - Nepřisolujte věci, minimálně do 1 roku nesolte jídýlka, jednak si na slanou chuť děti rychle zvyknou a za druhé, sůl zatěžuje játra.
  • Cukr - ani nepřislazujte pokrmy ani když vám je děti nejí, cukr nepotřebují
  • Kravské mléko - to bych určitě nedávala vůbec, pokud chcete mléčné výrobky zařadit, tak kvalitní jogurty (ideálně skleničkové), od roka pak tvarohy. Samozřejmě přírodní, bez příchutí a cukru.
  • Pepř, kari a další koření. Žádné kořenící směsi ani šunku pro děti - obecně se snažte vyvarovat chemii v jídle. Nekupujte polotovary , vařte ze základních surovin. Čím kratší seznam složení výrobku, tím lépe. Například výborný domácí chléb upečete z kvásku, mouky, vody, soli a kmínu. A pak si někdy přečtěte složení kupovaného ještě k tomu baleného chleba v igelitu...
  • Pokud si nejste jisti co je jaká látka, můžete použít třeba aplikaci do mobilu: Nutriatlas. Která vám offline vyhodnotí na stupnici od 1 do 5 jaké Ečko nebo chemii se chystáte koupit. Jeslti je vhodná pro děti apod.

    - nahoru -

    Facebook Facebook